Spartak Rychnov - budova po rekonstrukci

O nás

Rychnovská kopaná a sportovní oddíly (z historie)

S příchodem občanů české národnosti do Rychnova po květnu 1945 se začíná rozvíjet
kopaná. Mladí lidé se začali scházet a prohánět míč na různých pláccích.
Je pochopitelné, že se jednalo o akce nikým neorganizované. Hrálo se pro zábavu a
vyplnění volného času. Jedinou větší plochou, kde bylo možno hrát, byl prostor mezi domy
pod cestou u dnešní klubovny zahrádkářů.
Nově příchozí obyvatelé však vyvíjejí snahu po vytvoření klubu a zapojení se do
pravidelných soutěží. Mez prvními organizátory byli pánové K. Dostál, P. Štryncl, J.
Maryško, Z. Pospíšil, J. Převrátil, M. Plášil, Vl. Rakonský, J. Kučera a další.

Dnem D se pro ně stal 17. červen 1946, kdy se sešlo na ustavující schůzi fotbalového
klubu osmnáct zájemců různých věkových kategorií. V jejím průběhu diskutovali o
možnostech získání hráčů i funkcionářů a hlavně zřízení odpovídajícího hřiště na kopanou.
V závěru schůze si zvolili i první výbor, do jehož čela postavili J. Převrátila,
místopředsedou byl zvolen J. Kučera, členy pánové K. Dostál a J. Jón. V oddíle vzniklo
družstvo dospělých, o své se přihlásili i mladí.
Ještě v průběhu roku 1946 na svažitém hřišti pod turnhalle sehrálo družstvo mužů přes
dvacet utkání přátelských a sedm v rámci nejnižší klubové soutěže okresu. Činili se i
dorostenci, které prověřovalo na patnáct družstev z okolí.
Jedni z prvních, kdož se v Rychnově předvedli, byli borci z Rádla. Především družstvo
mužů zajíždělo za svými mistrovskými utkáními do okolí. Do vzdálenějších míst se
dostávali na korbě nákladních automobilů. Spolu s nimi se na náklaďácích tísnili i jejich
fandové nejen mužského pohlaví.

Ještě v roce 1946 rozhodl výbor o výstavbě nového hřiště. Původní pod turnhalle bylo
poměrně svažité a rozbitá okna domů stojících u hrací plochy netěšila hráče stejně jako
majitele postižených nemovitostí.
Po jednáních obec poskytla oddílu pozemek na Zálesí, kde se dnes nachází sportovní areál
města.
V počáteční euforii si nikdo neuvědomoval, co všechno hráče i jejich fandy čeká. Rovnání
podmáčené a svažité plochy bylo svěřeno panu P. Štrynclovi. Jedinou „mechanizací“při
pracích byly v počáteční fázi krumpáče, lopaty a dřevěná kolečka, na nichž byla zemina
přemisťována.

 

Výbor oddílu s hrdým názvem SK Rychnov si vzal na svá bedra další nelehký úkol.
Vyhověl přání hráčů a rychnovské veřejnosti a od 15.listopadu 1946 založil i oddíl ledního
hokeje. Když hokej a bruslení, ale kde !? Na to dá odpověď jiná část sportovních vzpomínek.
Na valné hromadě 17. dubna 1947 dochází v oddíle k funkcionářským změnám. Novým
předsedou se stává J. Kučera, jsou obměněni i jiní členové výboru. V centru pozornosti
zůstává i nadále výstavba hřiště.
V jarních měsících se pro úpravu hřiště podařilo získat buldozer. Práce se však vlekly. I
těžké technice se jen s obtížemi dařilo zvládat jílovitý terén. Opět přicházely ke slovu ruce,
krumpáče a lopaty.
Od počátku roku se trvale rozrůstala členská základna. Narůstal i počet mistrovských i
přátelských utkání na „starém“ hřišti. Rychnovští se přátelsky utkali dokonce i v Praze se
Slovanem Vysočany.

Od 27. července téhož roku působilo družstvo mužů ve III. třídě Jablonecka, od 8.
července začali soutěžně hrát i dorostenci.

Do lítých klání nastupovali rychnovští borci s oddílovým znakem, na kterém se v bílém
poli skvěl míč provedený v národních barvách.
Oddíl však od svého počátku nežil jen kopanou. Organizoval v místě společenský život,

Oslavy významných dnů republiky i pravidelné plesy a taneční zábavy o poutích a
posvíceních. Nezvyklou byla i tancovačka na plovoucím parketu rybníku nad „Horním“
mlýnem.
Rok 1948 přinesl problémy nejen pro naši vlast, ale i do tělovýchovného dění. V oddíle
kopané nadále pokračovaly potíže s hřištěm, chyběly peníze, tělovýchova je mnohdy ke škodě
věci reorganizována.

1. února 1949 se sloučil fotbalový SK Rychnov se Sokolem Rychnov. Konečně se
podařilo dokončit západní polovinu hřiště. Prvním soupeřem na polovičním hřišti se stali
hráči z Rádla. Zde byla také konána první utkání družstva mužů, kteří postoupili do IV. třídy
kraje Liberec. Dařila se i spolupráce s SK Křinec.
Ve II. polovině roku poskočily práce nezvyklou měrou. Vedení místní mlékárny zajistilo
výkonnější buldozer, přemisťování zeminy provádělo svojí dopravní technikou zemědělské
družstvo.
Na valné hromadě oddílu 13. března 195O se stal novým předsedou pan K. Dostál. Oddíl
nejvíce ovlivňovali funkcionářsky pánové J. Maryško, J. Kmec, J. Suchánek a nadále pan J.
Převrátil.
Mění se hráči. Přicházejí noví, ale družstva mužů posilují i odchovanci z dorostu. Kolem
roku 195O se na soupiskách objevuje na padesát mužů, rozrůstají se družstva dorostu i žáků.
Oddíl kopané je početně nejsilnějším mezi oddíly rychnovské tělovýchovné jednoty.
Na soupiskách bylo možno číst jména B. a J. Patkových, J. Loudy, své odkopal C. Dostál,
hráli V. a L. Kopalové, S. a V. Suržinové, J. Paldus, ale i Z. Fajl, Z. Vondra, B. Folprecht.
V družstvu působili J. Kuk, W. Pecher, J. Novotný, O. Hollmann, Z. Hanyk , V. Kopal, J.
Maryško a další a další.

Po roce 1957 vzniká TJ Spartak, který ve svém jménu začíná nosit i jméno tehdejšího
místního podniku ZEZ Rychnov.
Rychnovským fotbalistům se nejvíce dařilo v letech 1949 – 1954, úspěšné byly sezony
1958 – 1962, dařilo se v období 197O – 1972 i osmdesátých letech.
Družstvo úspěšných mladíků, kteří v oddíle vyrůstali a které doslova vypiplali jejich
otcové i fandové rychnovské kopané, bylo v roce 1976 v I. b třídě. Mezi jinými tehdá hráli V.
Zemín, J. Jón, M. Vávra, C. a A. Dostálové, O. Hollmann, J. Paldus, V. Kopal, J. Haverlant z
Rádla, V. a J. Pánkové a jiní.
Řada hráčů z Rychnova byla ve své době ozdobou nejen místní kopané, ale s chutí po nich
sáhli funkcionáři jabloneckého, libereckého i pražského fotbalu. Mnozí hráči okusili své
fotbalové štěstí nejen v dorostenecké reprezentaci republiky, ale zakopali si i v předních
ligových družstvech.
Hráči J. Louda, B. Patka, Vl. Zemín, V. Kopal, J. Jarolím a nezapomenutelný jablonecký
brankář V. Zemler, který pocházel z Rychnova, byli ozdobou jablonecké i celostátní kopané.
Nejdále dospěli v ligových týmech V. Kopal, Vl. Zemín a především J. Jarolím, kterého
získala slavná „železná“ Sparta.

V Rychnově se hrála i dívčí kopaná. Bylo to v době, kdy janovské fotbalistky postoupily
do celostátní ligy. Rychnovské travnaté hřiště jim poskytovalo rozhodně lepší podmínky než
kamenitý povrch v Janově.
Se zájmem byla sledována i utkání místních fotbalistek v utkáních roku Ženy – Dívky.
Hráči kopané si nikdy nemohli stěžovat na podporu fandů. Dlužno poznamenat, že
především po roce 1946 byly nadšenými fanynkami i ženy.
Snad „ nejvášnivějším“ z nich byl však pan F.Černý. Denně se věnoval výchově
rychnovského fotbalového potěru. Byl znám i svým sportovním vynálezectvím. Pro fotbalisty
vymyslel otočné tyče k brankám, aby padalo více gólů. Nesmrtelné je jeho dělo na střílení
míčů při výcviku brankářů, o kterém se pochvalně vyjádřili i tehdejší reprezentanti naší země.
Svoji obdobu snad mělo mít i v daleké Brazilii.

Z kroniky...

V roce 1974 byla zahájena přestavba kabin u fotbalového hřiště.

V červnu 1975 navštívil město sovětský šachový velmistr Mark Tajmanov, známý i jako klavírní virtuos. Besedoval s místními šachisty a sehrál zde simultánku. Přivítal jej náš mezinárodní mistr a později i velmistr Jiří Lechtýnský, který v té době hrál v barvách rychnovského šachového oddílu.

23. září 1976 navštívil Rychnov šachový velmistr Vlastimil Hort. I on zde pobesedoval a sehrál simultánku. 10. prosince tohoto roku na výroční schůzi Spartaku byl šachový oddíl vyzdvižen nejen za aktivitu ve zvaní zajímavých hostů, ale hlavně za vynikající výsledky, když oddíl bojoval o postup do naší nejvyšší soutěže.

V roce 1978 se tento ojedinělý úspěch rychnovským šachistům podařil, byť v nejvyšší soutěži setrvali jen jednu sezónu. ,

Kolem roku 1970 se Vladimír Zemín stal několikanásobným přeborníkem republiky v žácích a dorostencích v běhu na lyžích. Od roku 1980 se lyžařského oddílu ujali pánové Ladislav Mony a Lubomír Veverka.

1983 družstvo kopané postoupilo do krajského přeboru.

21.-24. srpna 1984 byl uspořádán turnaj mladších žáků v tenise. To je v kronice první zmínka o tenisovém oddíle, který tu ovšem podle mého názoru působil už dříve.

V roce 1985 je v kronice vysoce ceněna letní činnost tenisového oddílu. Objevuje se také první zmínka o oddíle stolního tenisu.

V roce 1986 A družstvo kopané neuspělo v krajském přeboru a sestoupilo zpět do okresu.

V roce 1987 oslavil lyžařský oddíl 100 let lyžování v Čechách závody mládeže, kterých se účastnilo neuvěřitelných 258 závodníků. V tomto roce podle kronikáře J. Kurfiřta oslavoval fotbalový oddíl Spartaku 40 let fotbalu v Rychnově. Buď se o rok spletli funkcionáři nebo kronikář. Spíš bude pravdou druhý případ. Fotbalové soutěže se hrají systémem podzim-jaro, takže na jaře 1987 skutečně byla zakončena čtyřicátá sezóna fotbalu. Oslav na konci června se účastnili i někteří pamětníci začátků poválečného fotbalu.

V roce 1988 20. února lyžařský oddíl uspořádal závody s účastí 410 závodníků. Na Rychnov dost neskutečné číslo.

V sezóně 1988/89 byla teplá zima bez sněhu a ledu, takže hokejový oddíl uspořádal nohejbalový turnaj. To je první záznam v kronice o nohejbale, který se následně stal oblíbenou disciplínou.

V roce 1991 je rychnovský fotbalový oddíl opět uváděn v I.B třídě krajského přeboru. V tomto roce bylo zrekonstruováno hřiště a na něm začala podzimní soutěž. Rychnov skončil v podzimní části na 1. místě.

Od roku 1987 se jednalo o vybudování lyžařského vleku. Po počátečních neúspěších v povolovacím řízení se konečně v roce 1990 podařilo zajistit stavební povolení a vlek byl do konce roku 1990 postaven. V prvních měsících roku 1991 byl proveden zkušební provoz a 18. února vyjeli na kopec první lyžaři.

V roce 1993 prý byl v Rychnově založen baseballový oddíl. Asi toto datum není přesné, protože v roce 2000 je v kronice uvedeno, že slavil deset let od založení.

V tomto roce začaly hrát na rychnovském fotbalovém hřišti janovské fotbalistky, které hrají 1. dívčí ligu. Jak dlouho jim to u nás vydrželo, jsem bohužel nedohledal.

V roce 1995 do fotbalového světa Jablonecka prosákla kuriozita. Rychnovský „vynálezce“ František Černý jako velký příznivec fotbalu ve snaze zatraktivnit fotbalová utkání vymyslel otáčecí brankové tyče, které by otáčením dovnitř branky zajistily více gólů. Článkem na toto téma reagoval i Deník Jablonecka.

V roce 2000 získala Pavla Hamáčková první zlatou medaili z halového mistrovství Evropy. Je to sice rychnovská občanka, ale atletiku provozovala nejprve v TJ LIAZ Jablonec a poté v Dukle Praha.

2001 hraje prý fotbal okresní přebor.

V tomto roce je zmínka i o stolním tenisu, který má tři družstva mužů. A a B jsou prý v II. kole okresního přeboru na vedoucích místech.

2002 přešly budovy Spartaku na město, když město vyrovnalo nemalé dluhy TJ. Fotbalové kabiny byly do transakce zařazeny omylem, který se podařilo napravit až v roce 2020.

V roce 2003 se do TJ Spartak připojil oddíl asijských bojových umění, který do té doby fungoval jako zájmový kroužek při škole.

Současnost

Podmínky pro provozování (nejen) kopané se v našem městě měnily k lepšímu. Zásluhu na tom
mají nadšení funkcionáři, ale i vstřícnost místních zastupitelů. Prostor na Zálesí, kde se hřiště
nalézá, se změnil v hezký areálek i pro ostatní druhy míčových her. Ta tam jsou léta, kdy se
hráči kopané převlékali v dnešní klubovně zahrádkářů. Díky dotační politice města zde
vyrostly kabiny s potřebným společenským i sociálním zázemím a bytem pro správce. Místo
se stalo vhodným zázemím i pro provozování dalších sportů.

Sportoviště za fotbalovým hřištěm bylo díky aktivnímu přístupu města a jeho financím rozšířeno o univerzální víceúčelové hřiště a tenisovou stěnu. V současné době je budoán ovál pro in-line bruslení.
Částečně díky sponzorským darům a částečně z vlastních zdrojů bylo nahrazeno dosloužilé ozvučení moderní technikou. Brigádnickou směnu si při kopání vedení odpracovali fotbalisté našeho „áčka“. V běhu je taktéž osazení kamerovým systémem a během prázdnin konečně započnou práce na vybudování bytu správce. Město ze svého rozpočtu vyčlenilo částku 100 tis. Kč, další částku dodá sponzor.

Sponzoři / Partneři

Liberecký kraj
Rychnov u Jablonce
Národní sportovní agentura
Pivovar Rohozec
IMP